Otázky a odpovědi

Na této stránce nám zasílejte svoje dotazy, na které budeme průběžně odpovídat.

Obecné otázky k EET

Jaká je přesná definice pro rozlišení provozoven stravování - (stánky 1. a 3. vlna)?

Jaká je přesná definice pro rozlišení provozoven stravování - (stánky 1. a 3. vlna)?

Zobrazit odpověď Skrýt odpověď

Při nejasnostech ohledně posouzení toho, zda poplatník musí evidovat tržby z činností klasifikované pod NACE 56 již od 1. prosince 2016 nebo až od 1. března 2018, vymezuje Finanční správa níže uvedená kritéria.

Povinnosti evidence tržeb od 1. prosince 2016 podléhají tržby z činností, které jsou vymezeny klasifikací NACE 56, a současně se jedná o stravovací službu.

Základní vymezení stravovací služby:

1) „Provozovna pro účely stravovací služby“

Poskytování restauračních a stravovacích služeb je podmíněno existencí provozovny, kde jsou tyto služby poskytovány. Provozovnou je třeba chápat prostorově ohraničené místo, které má plně k dispozici konkrétní provozovatel pro účely výkonu své činnosti, buď to na základě vlastnických práv či povolení skutečného vlastníka (musí se jednat o veřejně nesdílený prostor). Není podstatné, zda se jedná o stavebně ohraničený prostor (typicky budova – nemovitost), ale je možné takto rozumět i prostor veřejného prostranství – pokud je vhodným způsobem ohraničen a tím pádem je v zásadě zamezeno využívání běžným kolemjdoucím – typicky předzahrádka. Rovněž se může jednat o jídelní vůz ve vlaku apod. Současně v tomto prostoru jsou zajišťovány alespoň některé z následujících doplňkových služeb (stoly a židle, vytápění/klimatizace, toalety, šatna, mytí nádobí, úklid prostor…).

2) Možnost volby způsobu prodeje (byznys model provozovatele)

Pokud provozovatel nabízí v rámci svého obchodního modelu možnost prodeje „s sebou“ nebo i pro přímou konzumaci v prostorách provozovny, a to na základě rozhodnutí zákazníka, je nutné tyto situace rozlišit. Pokud dochází na základě rozhodnutí zákazníka k jinému rozsahu poskytovaných doprovodných služeb (např. jiný vhodnější obal pro odnesení s sebou apod.) nejedná se v zásadě o stravovací službu, ale o dodání zboží. Pokud charakter jídla (zvolený obchodní model) nevyžaduje pro odnesení s sebou nebo konzumace na místě zvláštní zacházení – jedná se vždy o dodání zboží (např. zmrzlina v kornoutu, popkorn v krabici, párek v rohlíku apod.).

Nesplní-li činnosti zařazené v kategorii NACE 56 podmínku stravovacích služeb, podléhají tyto činnosti evidenci až od 1. března 2018, tj. od 3. fáze.

 

Jaká je přesná definice při rozlišení povinností EET pro ubytování?

Jaká je přesná definice při rozlišení povinností EET pro ubytování?

Zobrazit odpověď Skrýt odpověď

Detailní popis celé problematiky najdete zde

Proč jsou evidovány platby kreditními kartami, když jsou již evidovány na výpisech z účtu ?

Proč jsou evidovány platby kreditními kartami, když jsou již evidovány na výpisech z účtu ?

Zobrazit odpověď Skrýt odpověď

Ačkoliv platby kartou zanechávají „elektronickou stopu“, cílem evidence tržeb je evidence většiny plateb. Podle vyjádření Ministerstva financí ČR jsou platby kartou druhou největší skupinou hned po platbách v hotovosti a jejich vyloučení by mohlo vést k narušení preferencí v placení směrem k hotovosti a ovlivnění pozitivního trendu elektronického placení (např. za účelem účasti v účtenkové loterii). Mohlo by také docházet k nejasnostem v rámci obchodního styku, kdy by zákazníci nemohli vyžadovat evidovanou účtenku v případě, že dochází k úhradě kartou. Systém by taktéž byl složitější pro prodejce, kteří by na místě museli rozlišovat, kdy povinně vystavit účtenku resp. zaslat datovou zprávu a kdy nikoliv. Také by nemohl být naplněn efekt zaměření kontrol na ty poplatníky, kteří vykazují na základě analýz Finanční správy rizikové znaky a tím omezení administrativní zátěže poctivých a stabilních poplatníků, jelikož by získaná data nebyla konzistentní a porovnatelná.

Proč jsou vyjmuty příspěvkové organizace - např. školní jídelny, které často umožňují prodej jídla i dalším osobám za zvýhodněné ceny?

Proč jsou vyjmuty příspěvkové organizace - např. školní jídelny, které často umožňují prodej jídla i dalším osobám za zvýhodněné ceny?

Zobrazit odpověď Skrýt odpověď

Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu o evidenci tržeb, uplatnění režimu evidence tržeb ve vztahu k příspěvkovým organizacím by bylo nadbytečné s ohledem na skutečnost, že podle § 27 odst. 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů může příspěvková organizace do svého vlastnictví nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, zisk právnické osoby formy příspěvkové organizace z její doplňkové činnosti je podle § 28 odst. 5 téhož zákona možné použít jen ve prospěch hlavní činnosti (jiný způsob využití je možný pouze na základě povolení zřizovatele, avšak vždy v souladu se zákonem) a režim majetkového hospodaření příspěvkové organizaci je v dalších zásadních ohledech zákonem výrazně zúžen v neprospěch volné ziskové činnosti s tím, že zřizovatel provádí v souladu s § 27 odst. 9 uvedeného zákona kontrolu tohoto hospodaření.

Pro evidenci ve zjednodušeném režimu se musí zadávat do systému každá platba zvlášť?

Pro evidenci ve zjednodušeném režimu se musí zadávat do systému každá platba zvlášť?

Zobrazit odpověď Skrýt odpověď

Povinnost vystavovat účtenky se speciálními kódy generovanými pokladním zařízením má poplatník i v případě evidování tržeb ve zjednodušeném režimu, a to nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby. Ke každé transakci (platbě) musí být vytvořena a odeslána samostatná datová zpráva a vystavena plnohodnotná účtenka (v případě zjednodušeného režimu však nebude na účtence uveden fiskální identifikační kód (FIK) – kód vytvořený informačním systémem správce daně, ale podpisový kód poplatníka (PKP) – kód vytvořený pokladním zařízením podnikatele). Oproti evidování tržeb v běžném režimu se pokladní zařízení nepokouší o odeslání datové zprávy obsahující údaje o evidované tržbě on-line, ale až následně, a to v zákonem stanovené lhůtě 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.

Při následném zaslání (např. při poruše zařízení) se mohou uvádět tržby v souhrnu bez dalších podmínek?

Při následném zaslání (např. při poruše zařízení) se mohou uvádět tržby v souhrnu bez dalších podmínek?

Zobrazit odpověď Skrýt odpověď

Údaje o přijatých platbách po dobu nefunkčního pokladního zařízení je poplatník povinen správci daně zaslat elektronickou cestou z funkčního pokladního zařízení dodatečně po odstranění příčin. Zákon o evidenci tržeb upravuje pouze zasílání údajů o jednotlivých tržbách a zánik této povinnosti v případě poruch z něho nijak nevyplývá. V určitých situacích, kdy je během poruchy přijato velké množství tržeb a požadavek k jejich jednotlivému zaslání by byl pro poplatníka nereálný nebo nadměrně zatěžující, lze liberaci uvedenou v ust. § 30 odst. 3 zákona o evidenci tržeb vztáhnout i na zasílání údajů dle jednotlivých tržeb a umožnit poplatníkům, aby údaje o tržbách přijatých v době poruchy zaslali správci daně jednou sumární částkou. Důvody porušení zákona, na které je aplikována liberace dle § 30 odst. 3 zákona o evidenci tržeb, musí být poplatník schopen správci daně prokázat.

Každý případ je však vždy nutné posuzovat individuálně s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu.

Jaký kurs se bude brát při příjmu platby v cizí měně?

Jaký kurs se bude brát při příjmu platby v cizí měně?

Zobrazit odpověď Skrýt odpověď

Celková částka tržby podle § 19 odst. 1 písm. f) zákona o evidenci tržeb se vždy uvádí v Kč. V případě uskutečnění evidované tržby v cizí měně je pro uvedení částky v Kč použit kurz deklarovaný poplatníkem v daném okamžiku. Pokud poplatník k okamžiku uskutečnění použitý kurz neuvádí, použije jiný vhodný kurz, např. kurz vyhlášený ČNB k uvedenému datu (příp. předchozímu dni).

Jak je to se stornováním položek v restauračním prostředí? Obsluha přinese zákazníkovi účtenku a ten řekne, že jedno z jídel nebude platit, protože bylo špatné. Má obsluha vytvořit druhou účtenku s mínusovou hodnotou dané položky a přiložit ji nebo má stornovat celou účtenku a vystavit ji znovu se správnou cenou?

Jak je to se stornováním položek v restauračním prostředí? Obsluha přinese zákazníkovi účtenku a ten řekne, že jedno z jídel nebude platit, protože bylo špatné. Má obsluha vytvořit druhou účtenku s mínusovou hodnotou dané položky a přiložit ji nebo má stornovat celou účtenku a vystavit ji znovu se správnou cenou?

Zobrazit odpověď Skrýt odpověď

Stornování účtenky se v EET děje vždy vystavením nové účtenky s minusovou hodnotou. Takže můžete vystavit účtenku s minusem, jen na tu konkrétní nehrazenou položku.

Co se při placení v restauraci pro mě jako zákazníka změní?

Co se při placení v restauraci pro mě jako zákazníka změní?

Zobrazit odpověď Skrýt odpověď

Nemělo by se změnit nic, jen na účtence bude vytištěn bezpečnostní kód poplatníka („BKP“) a Fiskální identifikační kód („FIK“). Pokud Obsluha v restauraci nedostane z Finanční zprávy odpověď s kódem FIK do 2 vteřin, bude na účtence místo FIK uveden Podpisový kód poplatníka („PKP“).

Pomocí těchto kódů (zejména FIK) je možné ověřit, zda byla tržba zaevidována a přihlásit svou účtenku do loterie.

Popis kódů:

BKP „Bezpečnostní kód poplatníka

  • je vytvořený poplatníkem, prokazuje vazbu mezi poplatníkem a účtenkou
  • je vždy součástí zasílaných údajů (§ 19/1/g ZoET)
  • má 44 znaků

FIKFiskální identifikační kód

  • je jednoznačný identifikátor vytvořený systémem Finanční správy na základě obdržené datové zprávy poplatníka,
  • prokazuje zaevidování tržby v systému EET
  • má 39 znaků

PKPPodpisový kód poplatníka

  • je pomocným ochranným prvkem, který umožňuje kontrolu integrity a prokazuje odpovědnost povinného subjektu za vystavení účtenky
  • bude na účtenku tištěn pouze v případě, kdy bude vydávána v off-line režimu (§ 20/3 ZoET)
  • má 344 znaků
  • může mít i podobu QR kódu

Jak se řeší spropitné? V médiích jsme zaznamenali protichůdné názory – od „tzv. dýško se dává dále bokem“ až po „musí na něj být také účtenka“.

Jak se řeší spropitné? V médiích jsme zaznamenali protichůdné názory – od „tzv. dýško se dává dále bokem“ až po „musí na něj být také účtenka“.

Zobrazit odpověď Skrýt odpověď

Spropitné se do této chvíle neřešilo vůbec a všichni se tvářili, že nic takového vlastně neexistuje. S příchodem EET se stává spropitné příjmem buď obsluhy nebo majitele provozovny, popř. se o ně nějakým způsobem dělí. V případě, že bylo spropitné přijato např. při platbě kartou navýšením transakční částky a objeví se tedy v příjmech restaurace, záleží na tom, u koho peníze skončí.

Pokud je spropitné příjmem obsluhujícího, nemusí být na něj vydána účtenka, ale jedná se o tzv. funkční požitek, a tedy celková suma těchto požitků by se mu měla objevit na výplatní pásce a obsluhující by měl tento příjem přiznat, zdanit a odvést z něj sociální a zdravotní pojištění, ať už sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele (záleží na pracovněprávním vztahu).

Pokud je spropitné příjmem podnikatele (majitele nebo provozovatele restaurace), pak se částka musí objevit na EET účtence (nebo musí být vystavena následně zvlášť) a podléhá jak DPH (stejnému jako položky na účtence), tak i dani z příjmu právnických osob. U spropitného, které dává host obsluze v hotovosti, se s největší pravděpodobností bude dále praktikovat „tzv. dýško se dává dále bokem“. I když i toto může být předmětem kontroly u tzv. kontrolních nákupů.

Řekněme, že v menší hospodě v obci, kde se všichni znají, nebudou účtenky vydávat, nebo ji prostě nechci. Vystavuji se jako zákazník nějakému postihu - pokutě? Jinými slovy, bude povinné vzít si účtenku?

Řekněme, že v menší hospodě v obci, kde se všichni znají, nebudou účtenky vydávat, nebo ji prostě nechci. Vystavuji se jako zákazník nějakému postihu - pokutě? Jinými slovy, bude povinné vzít si účtenku?

Zobrazit odpověď Skrýt odpověď

Pokud obchodník nebude účtenky vydávat, vystavuje se riziku sankce až do 500.000,- Kč a dokonce i dočasnému uzavření provozovny do doby sjednání nápravy (např. když vůbec nemá pokladnu EET).

Na druhé straně zákazník nemá povinnost si účtenku převzít (jako např. v Chorvatsku nebo Itálii). Takže zákazník se postihu nevystavuje.

Otázky k testování

Jak dlouho testování trvá?

Jak dlouho testování trvá?

Zobrazit odpověď Skrýt odpověď

Ve smlouvě se Hospodářská komora zavazuje, že provede testování nejpozději do 10 dnů od předání zařízení nebo SW řešení k testování. V praxi testování probíhá v rozmezí 3.5ti pracovních dnů.

Jaké jsou nároky na spolupráci při testování?

Jaké jsou nároky na spolupráci při testování?

Zobrazit odpověď Skrýt odpověď

V průběhu testování by měl být k dispozici našim odborníkům maximálně 2 dny zástupce výrobce nebo prodejce, aby byla zajištěna maximální efektivita při testování. Samostatně potom probíhá testování datové komunikace a implementace autentizačního certifikátu.

Rozlišujete při testování cenu pro HW zařízení a SW řešení?

Rozlišujete při testování cenu pro HW zařízení a SW řešení?

Zobrazit odpověď Skrýt odpověď

Ne, cena je stejná, protože testujeme vlastnosti řešení pro EET a v tomto případě je celkem jedno, zdali se jedná o HW nebo SW.

Kolik testování stojí?

Kolik testování stojí?

Zobrazit odpověď Skrýt odpověď

Cena je pro toho kdo testování objednává (tedy dodavatele nebo prodejce řešení) 40.000,- Kč bez DPH. Přístup k výsledkům testování je pro všechny zájemce samozřejmě zdarma.